Milý Spirituále.
Je to zvláštní pocit. Jakoby člověk přicházel o staršího bráchu, kterého si váží a má ho moc rád. O bráchu, ke kterému od dětství vzhlížel a snažil se být aspoň trochu jako on. A nikdy nezapomene na ty rozechvělé chvilky štěstí, kdy mohl být po jeho boku, zažívat něco společně, postupně se s ním sbližovat a uvědomovat si tu sílu okamžiku, kdy brácha poprvé dal najevo, že toho mladšího brášku bere vážně. Těžko se vypisuje, co cítím, nebo vlastně co cítíme všichni a vzpomínáme na doby, kdy jsme se učili vaše písničky, sháněli vaše desky a zažívali krásné chvíle na vašich koncertech. Vzpomínáme na doby, kdy jsme se s vámi začali seznamovat i osobně a tohle sbližování bylo završeno několika společnými koncerty, které pro nás tehdy znamenaly hrozně moc. Znamenaly potvrzení správnosti naší cesty, na kterou jsme se vydali i díky vám. Ale už bych začal bejt moc sentimentální a tak si považujeme, že až skončí Olympic a Rolling Stones, budeme konečně nejstarší kapelou my! Tak brácho, děkujeme za všechno a přejeme hodně štěstí, ať už pro Tebe bude mít jakoukoli podobu. Tvoji Nezmárci